UŽ ZASE SKÁČU PŘES KALUŽE

Mám slabost ve svalech, sem rozpolcená v půl,
před sebou tolik práce a prázdný zda se stůl.
Z dubových pryčen mohutná ohrada,
a nekonečná luka, když letim triskem...
 
Jet bez sedla a nebo na dlouhé třmeny,
cítit tu energii v pohybu a skákat lehce přes kameny.
Chtěla bych ... být svobodná a přece něčí,
bez obav si boty zout...

Máš otevřené dlaně, tančím v nich po Tvých pěšinách,
mám v plachtách vítr, lítám v Tvých výšinách...
Až spadnu na zem, uslyšíš tichý vroucí dík
za chvíle v oblacích...