NAD OBZOREM

Tak zase jsem jak na čekané.
Nemám posed ani kuši
a kdo ví, zda trefím střed.
Vnímám vše nečekané,
jsem nakloněna tomu tušit,
že setkáme se někde uprostřed.
 
Uprostřed našich opuštěných snů
protkaných milionem pustých dnů
nad obzorem, v němž se ztrácí víra
plachá... a pak že prý se pro ni neumírá