LOMENÁ STŘECHA

Bez rovin a přece vyrovnaná
dominanta všech domů
občas křiví se v očích polobohů.

Struhadlo klobouku oči jim dře,
tykadlo komína tváře zmáčené neutře.

Slznými kanálky okapů odplaví sněhu žal
a špína dní steče do nohou
na kyprou zem, kdes mě miloval