DOTEK MINULOSTI

Obzoru rozbité dveře zavíráme,
jdeme zpět, hledaje všehomíry.
Vše možné popíráme,
ztrácíme neobjevené víry.

Když stoupá nám tlak i touha,
v tělech, kam jed jsme vlili,
v prolukách vlastních životů
krátíme si potrhané žíly.

Jak duhová mýdlových bublina
pryč od tebe letím.
Už jsme jen tlející zdechlina.
Jsme smetím.