2025

Na oltáři nevšedních prožitků být prostřena
chtěla bych .... být prostřená jako lahodná krmě.
A padat ústy do žaludku pomalu, a pak zas strmě
vracet se na svět odřená.

Postradatelnými okamžiky, v nichž mizím
a ztrácím se jak v mlze,
svírá mě chlad zimy ryzí
a smutno je mi tuze.

Mám žití dar, tak jako všichni.
Mám žití dar, tak probodni mě! Vzdychni!
Mam žití dar, a přesto strádám.
Mam žití dar, a i tak dál zakopávám

Malý tělem však houževnatý, hbitý,
až k nebesům větších nepřátel hnal.
I když vyčerpán a šlehy větru zbitý,
je lovcem kořisti, jež nikdy pozřít nepoznal.

Skrze sklenku vidím plachetnici
s umytou palubou kotví v přístavu.
Čtu starým písmem v pohlednici
pozdravy z míst, z nichž už nevstanu.

Malajský poloostrov se do žil vlil,
na hladině i pod ní sbíral body,
vírou v lásku mě přiopil
svatým grálem plným vody.

Spletená ocelová lana v plachtovíšepotem větru napoví a sítě z prázdných vzkazůkurdějí a zubů plných kazů rovnají mě do latě,koupaje kotvu mohutnou ve zlatě.Jsou línými posli nadějev ději, kde se nic neděje.